Když jen tak ležím, dívám se na oblohu, vidím tebe, můj krásný hnědáku, ve svých snech
Kůň je jako labyrint, ve kterém se ráda ¨ztratím...

Divoké srdce - 1

13. března 2012 v 18:46 | Caballo |  Příběhy



První setkání




Erika zrovna šla kolem opuštěné ohrady, kde dříve pobývali krásní koně.
Ale jak šli roky, majitel ty koně odvezl. Erika nevěděla, jak by snášela vidět koně. Po událostech co se jí staly, by to pro ni bylo hodně těžké. Pokračovala dál po trávou prorostlé cestě přímo k lesu. Cestou jí myšlenky přemítaly o všem možném. Vzpomínala na svého prvního koně, kobylku Cassandru, poté na svého druhého koně, hřebečka Foresta. Trochu jí bylo do breku. Ne trochu, trochu hodně. Rozběhla se. Co nejdál od vesnice kde žila. Běžela a nehleděla na cestu ani na bolest v nohách. Doběhla k vysoké jedli, u které si sedla. Začala brečet. Položila hlavu na kolena, když v tom v lese zakřupaly větvičky. Erika zvedla hlavu a utřela si slzy. ,,Kdo je tam?" zavolala. Místo odpovědi z lesa vyšla krásná, kaštanově hnědá klisna. Erika se zvedla a opatrně přišla k ní. Ta trochu couvla. Erika si všimla zranění na pravé zadní noze. Klisna stále ustupovala dozadu, najednou však došla až ke křovisku a nemohla dál. Erika natáhla ruku. Klisna začala frkat, ale nakonec přičichla k ruce. Erika přistoupila o krok blíž. Najednou zapomněla na to, co si řekla. Že už nikdy nechce koně vidět ani se na něj posadit. ,,Jsi krásná...Mystic" Klisna zafrkala. Najednou se obloha začala zatahovat. Erika ale nevěděla kde je. Ztratila se, ztratila pojem o čase, ztratila cestu. Klisna se k ní otočila bokem. Jakoby naznačovala ,,Nasedni, já tě dovedu domů." Najednou se obloha ještě více zatáhla a spadly první kapky deště, které se po pár vteřinách změnily v silný liják. Erika neváhala, naskočila na její hřbet a v tu chvíli se jí připomněly ty vzpomínky, kdy cválala na Forestovi po zasněžené krajině. A pak se jí vybavilo to, co nechtěla. Vrátily se jí vzpomínky, kdy se Cassandra topila v bolestech, a na její odchod na věčné pastviny. Viděla ji, rozloučila se s ní. Forestova smrt ale byla to, co jí sebralo všechnu odvahu. Vidět, jak jejího milovaného koně sráží auto... Bylo to také v bouři, zahřmělo, udeřil blesk, koně se splašili. Forest, jako jediný, běžel směrem k silnici. Erika se za ním vydala, běžela ze všech sil aby ho zastavila nebo otočila jiným směrem. Když v tom se vyřítilo šílenou rychlostí auto... A Forest na silnici... Náraz.... Prudké zastavení řidiče......Ukrutné zařehtání....Poté si pamatovala už jen to, jak odváží Forestovo tělo... Rodiče Erice pořád připomínaly...,,Není to tvoje chyba!" ale ona si to dávala pořád jako její chybu.
Erika si dala pěstí do čela.. ,,Ne, nemysli na to!"
Mystic se dala do kroku. Jakmile Erika opět pochytala odvahu a začala si zvykat na koňský hřbet,
Mystic zrychlila a řítila se neskutečnou rychlostí směrem k domovu.....
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Renča Renča | Web | 13. března 2012 v 18:56 | Reagovat

krása :) A klidně spřátelíme :) jinak jmenujeme se Renča,Anet a Týna ;) Jdu si tě přidat :)

2 Renča Renča | Web | 13. března 2012 v 19:32 | Reagovat

Ahojky :) Omlouvám se že jsme si tě ještě nepřidaly Ale přidávat umí jen Týna, tak já ji pak řeknu a ona si tě zapíše ;) :)

3 Áďa Áďa | Web | 13. března 2012 v 19:39 | Reagovat

Na diplom jakéhokoli koníka ;)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama